Klíšťová encefalitida v Česku roste: co to znamená pro vás

Proč počty klíšťové encefalitidy v Česku rostou

iROZHLAS ve své zprávě upozornil, že klíšťová encefalitida je v Česku na vzestupu. Není to přitom nová zpráva — Česká republika dlouhodobě hlásí nejvíce případů klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii a situace se nezlepšuje.

Za nárůstem stojí několik faktorů najednou. Mírné zimy způsobují, že klíšťata přežívají ve větším počtu a sezóna se prodlužuje — v nížinách může trvat od března až do listopadu. Zároveň se klíšťata šíří do vyšších nadmořských výšek, kde dříve téměř nebyla. K tomu přispívá i větší zájem lidí o pobyt v přírodě, zejména po covidové pandemii.

Důsledkem je, že kontakt člověka s klíštětem je dnes pravděpodobnější než před deseti lety — a to i v oblastech, které dříve nebyly považovány za rizikové. Více o tom, proč jsme v tomto ohledu evropskou jedničkou, se dozvíte v článku Proč je Česko evropskou jedničkou v klíšťové encefalitidě.

Co klíšťová encefalitida způsobuje a na co si dát pozor

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění přenášené slinami klíštěte. Na rozdíl od boreliózy nepomůže antibiotikum — vir musí tělo překonat samo. Průběh bývá dvoufázový: nejprve příznaky podobné chřipce, po krátkém zlepšení může (ale nemusí) přijít druhá fáze s postižením nervové soustavy.

Důležité je zdůraznit: drtivá většina kousnutí proběhne zcela bez následků. Virus přenáší jen část klíšťat a i po přenosu nemusí dojít k onemocnění. Trvalé neurologické následky se týkají části pacientů, kteří prodělají těžší — tzv. neuroformu — onemocnění. Nejde tedy o riziko, které se týká každého kouslého.

Poznání příznaků přesto stojí za pozornost: horečka, bolest hlavy, únava a bolesti svalů v týdnech po kousnutí jsou důvodem ke konzultaci s lékařem. Informace o tom, jak dlouho musí klíště sát, aby představovalo riziko, najdete v článku Jak dlouho musí být klíště přisáté, aby nakazilo?.

Co prakticky dělat, aby vás nárůst nezasáhl

Dobrou zprávou je, že před klíšťovou encefalitidou existuje účinná ochrana — očkování. Vakcinace je v Česku dostupná, bezpečná a doporučená prakticky pro každého, kdo tráví čas v přírodě. Přesto je proočkovanost v Česku nízká, což nárůstu případů přispívá.

Kromě očkování pomáhají základní opatření: zakrytý oděv v lese, repelent a důkladná prohlídka těla po návratu z přírody. Pokud klíště najdete, odstraňte ho co nejdříve správnou technikou. Každé kousnutí si vyplatí zaznamenat — datum, místo na těle i lokalitu. Právě k tomu slouží Klíšťovník, kde si kousnutí jednoduše uložíte a budete mít přehled, pokud by se později objevily příznaky.

Nárůst případů neznamená důvod k panice, ale k promyšlené prevenci. Informovaný člověk je ten nejlépe chráněný.