Jak dlouho musí být klíště přisáté, aby nakazilo?

Patří to k nejčastějším otázkám po nálezu klíštěte — a odpověď je důležitější, než se zdá. O riziku přenosu nerozhoduje, jak klíště vypadá ani jak je velké, ale především to, jak dlouho bylo přisáté.

Borelióza: čas hraje roli

U lymeské boreliózy (bakteriální nákaza) riziko přenosu s dobou přisátí roste a výrazně stoupá zejména po 24–48 hodinách. Bakterie se do těla dostávají postupně, jak klíště saje. To je dobrá zpráva: čím dřív klíště odstraníte, tím menší riziko — a včasné odstranění je zároveň nejlepší prevence boreliózy.

Klíšťová encefalitida: jiný mechanismus

Virus klíšťové encefalitidy je ve slinách klíštěte, takže se může přenést i v časnější fázi přisátí. Tady už nestačí jen rychlé odstranění — proti encefalitidě pomáhá hlavně očkování. Není náhoda, že Česko hlásí nejvíc případů klíšťové encefalitidy v celé EU. A není to banalita: u pacientů, kteří touto nemocí onemocní, zůstávají trvalé následky až u 26–46 % z nich. Drtivá většina kousnutí je naštěstí bez následků — poznáte to ale jen tím, že místo a svůj stav sledujete.

Co si z toho odnést

• Klíště odstraňte hned, jak ho najdete (jak na to).
• Zapište si dobu přisátí (odhad stačí) — je to klíčový rizikový faktor, který se hodí i lékaři.
• Sledujte místo i svůj stav v dalších týdnech.

V Klíšťovníku zadáte odhad doby přisátí jedním klepnutím a appka podle něj i podle plánu připomene focení. Tím máte k dispozici přehledný záznam, kdyby bylo potřeba ho ukázat lékaři.