Data a souvislosti

Klíšťata s létem nezmizela: podzim přináší skoro čtvrtinu případů encefalitidy

16. 10. 2026·3 min čtení·Redakce Klíšťovník

Podzim jako přehlížená sezona klíšťat

Klíšťata jsou v povědomí mnoha lidí spojena především s jarem a začátkem léta. Jakmile přijde září, ochrana polevuje – lidé přestávají kontrolovat sebe i děti po procházkách v přírodě. To je ale chyba.

Média loni upozornila na zajímavá data: téměř čtvrtina hlášených případů klíšťové encefalitidy v Česku připadla na podzimní měsíce. Klíšťata jsou aktivní, dokud teplota neklesne trvale pod zhruba 5–7 °C. V teplejších podzimech posledních let to bývá až do listopadu.

Česko přitom dlouhodobě hlásí nejvíce případů klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii. Každý další měsíc aktivity klíšťat tak statisticky přidává další nakažené. Více o tom, proč je Česko v tomto ohledu evropským lídrem, si přečtěte v článku Proč je Česko evropskou jedničkou v klíšťové encefalitidě.

Co to znamená v praxi

Aktivita klíšťat v průběhu roku sleduje dva vrcholy: jarní (duben–červen) a podzimní (srpen–říjen). Druhý vrchol bývá méně intenzivní, ale nikoliv zanedbatelný. Houbařská sezona, lesní procházky ve zlatém listí nebo školní výlety v září a říjnu – to vše jsou situace, kdy riziko kousnutí zůstává reálné.

Důležité je si uvědomit, jak rychle k přenosu může dojít. Přenos boreliózy může nastat i po kratší době přisátí, u encefalitidy dokonce velmi rychle po přisátí. Podrobnější vysvětlení najdete v článku Jak dlouho musí být klíště přisáté, aby nakazilo?

Nakažení encefalitidou samozřejmě neznamená automaticky těžký průběh – většina kousnutých klienty vůbec nepocítí nebo proděláte nemoc mírně. Trvalé neurologické následky se týkají části pacientů, kteří onemocní závažnou neuroformou, nikoli drtivé většiny kousnutých.

Jak se chránit i na podzim

Ochranná opatření v podzimní přírodě nejsou složitá a stojí za to je nepodceňovat:

  • Oblečení: dlouhé kalhoty zastrčené do ponožek výrazně snižují šanci, že klíště dosáhne kůže.
  • Repelenty: přípravky s DEET nebo ikaridenem fungují i na podzim, jejich účinnost nezávisí na ročním období.
  • Kontrola po návratu: projděte celé tělo, zaměřte se na záhyb kolen, tříslech, podpaží a vlasatou část hlavy. U dětí kontrolu nepřeskakujte – klíště u dítěte se nejčastěji skrývá právě v těchto místech.
  • Rychlé odstranění: pokud klíště najdete, odstraňte ho co nejdříve pinzetou nebo speciálním háčkem, bez kroucení a mačkání.
  • Záznam v deníku: datum a místo kousnutí si zapište – třeba přímo do aplikace Klíšťovník, která vám pomůže sledovat vývoj místa a případné příznaky.

Podzimní příroda je krásná a není důvod se jí vyhýbat. Stačí přistupovat ke klíšťatům s respektem i ve chvíli, kdy si mnozí myslí, že sezona skončila.

Časté otázky

Kdy přesně klíšťata přestávají být aktivní?

Klíšťata zpravidla přestávají být aktivní, jakmile teploty trvale klesnou pod 5–7 °C. V teplejších podzimech to bývá až v listopadu.

Je riziko nákazy encefalitidou na podzim stejné jako na jaře?

Jarní vrchol bývá intenzivnější, ale podzimní aktivita klíšťat je stále reálná. Loni připadla téměř čtvrtina hlášených případů encefalitidy právě na podzimní měsíce.

Mám se i na podzim chránit repelentem?

Ano, repelenty s DEET nebo ikaridenem fungují bez ohledu na roční období. Kombinace repelentů, vhodného oblečení a pravidelné kontroly kůže je účinná i v září a říjnu.

Zdroje

Našli jste klíště? V Klíšťovníku si necháte od AI ověřit, jestli o klíště jde, zaznamenáte kousnutí a appka vám pohlídá místo v čase.

Otevřít Klíšťovník →

Související články

Klíšťovník je informační a edukační nástroj. Nenahrazuje vyšetření lékařem ani nestanovuje diagnózu. Při pochybnostech vždy kontaktujte lékaře.

S podporou advokátní kanceláře Legal Partners