Houbaření a klíšťata: riziko v Královéhradeckém kraji nekončí s létem

Klíšťata nekončí se srpnem – podzim je zákeřný

Mnoho lidí si myslí, že po létě klíšťové nebezpečí zmizí. Opak je pravdou. Klíště obecné (Ixodes ricinus) je aktivní vždy, když teplota přesáhne přibližně 7–8 °C. V nížinách a podhůří Královéhradeckého kraje to v příznivých letech bývá klidně do listopadu. Podzimní vlhko a mírné teploty jsou pro klíšťata ideální podmínky.

Média, včetně regionálních zpravodajských serverů, opakovaně připomínají toto riziko houbařům – a oprávněně. Houbaři tráví hodiny v porostech, kde klíšťata čekají na svého hostitele nejčastěji: ve vysoké trávě, v mechu a v přízemní vegetaci lesního podrostu. Pomalý pohyb při hledání hub navíc prodlužuje čas strávený v rizikových zónách.

Královéhradecký kraj přitom patří mezi oblasti s dlouhodobě vyšším výskytem klíšťové encefalitidy. Česko jako celek hlásí nejvyšší počty případů klíšťové encefalitidy v celé EU – více o tom píšeme v článku Proč je Česko evropskou jedničkou v klíšťové encefalitidě.

Co dělat před výpravou i po návratu z lesa

Příprava před odchodem do lesa výrazně snižuje riziko. Oblékněte si světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, ponožky vytáhněte přes kalhoty. Na odhalená místa naneste repelent s DEET nebo ikaridenem – účinnost trvá obvykle 2–4 hodiny, při delším pobytu opakujte aplikaci.

Po návratu domů prohledejte celé tělo. Klíšťata zalézají nejraději do záhybů: za kolena, do třísel, do podpaží, za uši a do vlasové linie. Prohlédněte i děti a domácí zvířata, která s vámi výpravu absolvovala.

Pokud klíště najdete, odstraňte ho co nejdříve. Správná technika je klíčová – přečtěte si podrobný návod v článku Jak správně odstranit klíště. Místo vpichu sledujte po dobu několika týdnů: rozšiřující se zarudnutí (erytém) nebo příznaky připomínající chřipku jsou důvodem k návštěvě lékaře.

Očkování a záznam kousnutí: dva kroky, které se vyplatí

Nejúčinnější ochrana před klíšťovou encefalitidou je očkování. Základní schéma tvoří tři dávky, přičemž první dvě zajistí předběžnou ochranu přibližně do dvou týdnů od druhé dávky. Pokud jste dosud neočkováni a pravidelně trávíte čas v přírodě, poraďte se s praktickým lékařem – podzim je vhodná doba zahájit schéma pro příští sezónu.

Vedle očkování se vyplatí každé kousnutí zaznamenat: kdy k němu došlo, kde na těle a jak dlouho klíště pravděpodobně bylo přisáté. Délka přisátí hraje roli u rizika přenosu boreliózy – podrobněji vysvětlujeme v článku Jak dlouho musí být klíště přisáté, aby nakazilo?. Přesný záznam pak usnadní komunikaci s lékařem, pokud příznaky nastoupí.

Praktický nástroj pro sledování kousnutí nabízí Klíšťovník. Deník vám připomene, na co si dát pozor, a pomůže vést přehlednou historii pro celou rodinu.