Borelióza v Česku: blíží se hranice 20 000 případů ročně?

Jak vypadají aktuální čísla borreliózy v Česku

Borrelióza je dlouhodobě nejčastěji hlášenou klíšťovou nákazou v České republice. Podle dat Státního zdravotního ústavu se počty hlášených případů v posledních letech pohybují těsně pod hranicí 20 000 ročně — a odborná diskuse, zda tuto symbolickou metu příští roky překročí, je zcela oprávněná.

Média a odborné weby tento trend sledují a upozorňují, že růst není náhodný. Kombinace klimatických změn, rozšiřování populace klíšťat do vyšších nadmořských výšek i větší povědomí veřejnosti (a tím pádem více navštívených ordinací) přispívá k tomu, že hlášené případy rok od roku přibývají.

Důležité je ale dodat: hlášená čísla odrážejí jen část reality. Borrelióza se diagnostikuje a hlásí nejednotně, část případů proběhne mírně nebo bez výraznějších příznaků a lékaře nikdy nenavštíví. Skutečný výskyt může být výrazně vyšší.

Co za nárůstem stojí a co to neznamená

Růst počtu případů neznamená, že každé kousnutí klíštětem končí nemocí. Přenašečem bakterie Borrelia burgdorferi je v ČR klíště obecné (Ixodes ricinus), které ji přenáší zhruba ve 10–30 % případů v závislosti na lokalitě. A i přisáté infikované klíště nepřenese nákazu okamžitě — přenos je tím pravděpodobnější, čím déle klíště saje. Více o tom, jak dlouho musí být klíště přisáté, aby nakazilo, se dočtete v samostatném článku.

Na rozdíl od klíšťové encefalitidy proti borrelióze neexistuje očkování. Prevence proto stojí především na mechanické ochraně (repelenty, vhodné oblečení, prohlídka těla po pobytu v přírodě) a na správném a rychlém odstranění klíštěte. Jak na to bezpečně, popisujeme v článku jak správně odstranit klíště.

Česko je přitom v evropském kontextu specifické nejen vysokými počty borreliózy, ale i rekordními čísly klíšťové encefalitidy — jde o zemi s nejvyšším výskytem v celé EU.

Co dělat prakticky: sledovat, zaznamenat, poradit se

Nejcennější věc, kterou můžete po kousnutí udělat, je mít přehled. Kdy ke kousnutí došlo, kde na těle, jak klíště vypadalo a zda se v následujících dnech a týdnech objevily příznaky jako zarudnutí v okolí rány, únava nebo horečka.

Právě k takovému záznamu slouží Klíšťovník, který vám pomůže udržet přehled o kousnutích v celé rodině a v případě potřeby poskytnout lékaři přesné informace.

Pokud se do 30 dnů po kousnutí objeví charakteristický migrující erytém (červený prstenec) nebo jiné neobvyklé příznaky, zvažte návštěvu lékaře — a s sebou vezměte záznamy o kousnutí. Čím přesnější informace lékař má, tím lépe může situaci posoudit.